 |
|
Bosna a Hercegovina vznikla jako plně suverénní stát Republika Bosna
a Hercegovina 5. 4. 1992. Tomuto oficiálnímu aktu předcházelo vyhlášení
svrchovanosti v rámci SFR Jugoslávie 15.10. 1991.
Následná agrese na BaH a občanská válka uvrhla zemi do
politické a hospodářské nestability, která vedla k úplnému rozpadu
státních struktur. Každý ze tří národů prosazoval své
osobní zájmy, založené buď na rozdělení Bosny a Hercegoviny mezi
sousední státy (Srbsko a Chorvatsko) a nebo na uchování územní
celistvosti. Nejradikálnější separatistické snahy zapříčinily vznik
Srbské republiky BaH (1992), Chorvatské republiky Herceg-Bosny
(1992) a nakonec Západní Bosny (1993). Žádný z těchto ministátů
však nebyl mezinárodně uznán a dle Daytonské mírové dohody z roku
1995 bylo jejich území opětovně včleněno do státních hranic Bosny
a Hercegoviny.
Po ukončení válečného konfliktu došlo k zásadní přeměně ústavy
Republiky BaH; vznikly dvě na sobě nezávislé entity,
Federace Bosny a Hercegoviny a Republika Srbská, oficiálně
zastřešené ústřední vládou, tříčlenným Předsednictvem a dvoukomorovým
parlamentem, a s tím spojené legislativy. Oficiální název státu
byl kompromisem mezi centralisty a federalisty redukován na Bosna a
Hercegovina. Nejvyšší státnické posty jsou rozdělovány dle národnostního
klíče, stejně tak i funkce místopředsedů.
I přes veškerou snahu mezinárodní správy
nad Bosnou a Hercegovinou se nepodařilo oslabit pozice tří
nejsilnějších politických stran, založených na etnickém principu.
Jedná se o bosňáckou SDA (Strana demokratické akce), chorvatské HDZ
(Chorvatské demokratické společenství) a srb-skou SDS (Srbská
demokratická strana). Stává se už pravidlem,
že jejich kandidáti usedají do křesel Předsednictva BaH.
Další osud Bosny a Hercegoviny je velmi
nejistý. Nepolevující snahy části chorvatského národa o vznik třetí entity a
permanentní touha vedení Republiky Srbské o odtržení od BaH a připojení k
Srbsku udržují stále vnitřní napětí mezi zdejšími komunitami. |
