 |
|
Území Bosny a Hercegoviny bylo po celá staletí místem střetů
několika kulturních vlivů. Při rozdělení impéria se stala
hraničním územím Západořímské říše. Po jejím rozpadu se dostala
nejdříve pod vliv migrujících germánských kmenů a později pod
nadvládu Byzantské říše. Ještě za její svrchovanosti se
na území Balkánského poloostrova začaly stěhovat slovanské kmeny,
které kolonizovaly i oblasti bývalé římské provincie Ilyricum
a Pannonia.
V následujícím období Bosna setrvala v područí
Chorvatského království, srbského království Zety i Rašky a nakonec
spočinula až do svého osamostatnění v moci Uherském království. Během
této cizí nadvlády se na území Bosny rozšířilo křesťanství, a to
západní - katolické, reprezentované Franskou říší, Chorvatskem
a Uhrami a východní - pravoslavné, reprezentované Východořímskou
(Byzantskou)
říší, Bulharskem a Raškou. Období nezávislého středověkého bosenského
státu je spojeno s působením Církve bosenské, která byla nositelem
místní vzdělanosti a garantem duchovní svébytnosti země.
V 15. století Bosna podlehla tlaku Osmanské
moci a na čtyři století upadla pod její politický a kulturní vliv,
který byl ještě umocněn masivní konverzí místního obyvatelstva k
islámu. Díky loajalitě místní vládnoucí vrstvy získal Bosenský
ejálet značné prvky autonomie. Mnoho z nejvyšších osmanských státních
úředníků, mezi nimi i několik vezírů, pocházelo právě z Bosny. Velký
počet bosenských mladíků bojoval i v osmanské armádě.
Období 16. a 17. století bylo příznačné
nebývalým rozvojem obchodu a následným růstem životní úrovně. Z této
doby pochází většina hradů, paláců, mešit, mostů, hanů a hamamů.
S úpadkem Osmanské říše přicházela na pořad dne stále
častěji otázka budoucnosti Balkánu a jeho politické uspořádání. V
roce 1878 obsadila Bosnu a Hercegovinu vojska Rakousko-Uherska,
která ji okupovala až do roku 1918. Následně byla Bosna včleněna do
soustátí SHS - Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929
Jugoslávie). Mezi 1941 a 1945 byla součástí fašistického NDH -
Nezávislého státu Chorvatsko.
Po osvobození komunistickými partyzány byla znovu sloučena
s ostatními republikami do soustátí Jugoslávie. V tomto svazku
setrvala až do roku 1992, kdy vyhlásila plnou nezávislost. První léta
suverenity byla silně zastíněna válkou, vyvolanou
následníky staré federace. |
