|
 |
|
Bosna a Hercegovina patří po ekonomické stránce k nejzaostalejším
zemím evropského kontinentu, což je patrné na velikosti HDP v roce
2005, který dosahoval 6 800 amerických dolarů na osobu. Také další
ukazatele hodnotící výkonnost a stabilitu ekonomiky jsou nepříznivé.
Poměr importu a exportu dosáhl v roce 2005 poměru 2,5:1. Zahraniční
zadlužení překročilo v roce 2005 3 mld. euro, což představuje 75%
HDP. Také nezaměstnanost je kriticky vysoká (pohybuje se v rozmezí
40-45% práceschopného obyvatelstva).
Jako pozitivní činitele lze uvést vcelku
nízkou inflaci (1,4% v roce 2005) a trvalý růst HDP (5,3% v roce
2005) i celého hospodářství (5,5% v roce 2003). Ve městech je též
vysoká kvalifikovanost pracovní síly k průměrnému platu, který činil
v roce 2003 486 KM (cca 7 800 Kč).
Hlavní překážkou dalšího hospodářského
rozvoje Bosny a Hercegoviny je nejednotný postup při utváření
mikroekonomické a makroekonomické politiky státu. Jednotlivé entity
(Federace BaH a Republika Srbská) jednají zcela nezávisle na sobě,
což v praxi vede k utváření dalších hospodářských bariér uvnitř
země.
Dosud chybí realizovatelná koncepce tvorby
nových pracovních míst a s tím spojená legislativa na podporu
drobného a středního podnikání. Současný daňový systém je pro
běžného občana velmi nepřehledný.
Velkým problémem je také odliv pracovní
síly do zahraničí. Jde přímo o masový jev, který vede k neúnosné
sociální politice státu. Přechodně za prací občané BaH dojíždějí do
Chorvatska, Slovinska a Srbska. Pokud jde o trvalé zaměstnání,
stěhují se do západní Evropy (Německa, Švýcarska, Rakouska, Švédska
atd.) a severní Ameriky. Jejich návrat je z dlouhodobého hlediska
nejistý a nedá se předpokládat, že tento migrační trend v nejbližší
době ustane. |
